Moje cesta Slovinskem

Slovinsko jsem do jisté doby znala pouze jako tranzitní zemi do Chorvatska. Samozřejmě jsem věděla, že se tu nachází Bohinjské a Bledské jezero, jeskyně Postojna, že odsud pochází první dáma Ameriky, ale osobní zkušenost jsem neměla. Až v listopadu se mi naskytla příležitost, a to konkrétně v podobě návštěvy několika lázeňských areálů, kterých se tu nachází skutečně mnoho.
Už samotná cesta po Slovinsku je velkým zážitkem, neboť je to země plná zeleně a krásné přírody, které si obyvatelé váží a nemají zapotřebí ji ničit, jako je tomu u nás. Některé vesničky tu vypadají, jakoby se zastavil čas a vrátil se o půl století zpět.
První zastávkou byly lázně Zdraviliše Radenci, odkud pochází i známá slovinská minerální voda. Co se týče areálu a ubytování, nepatřilo ke zcela moderním, ale velké plus mělo stravování formou bufetu a skutečně široký výběr jídel.

Druhý den jsme měli možnost užít si relax v Thermana Laško. Tento areál má obrovskou výhodu, že je obklopen krásnou přírodou. Nachází se pod vrchem Hum a kolem protéká řeka Savinja, takže je to zároveň místo ideální k procházkám. Milovníky dobrého piva jistě potěší místní pivovar, který jsem já osobně sice nenavštívila, ale pivo jsem ochutnala a mohu jen doporučit. Samotný areál je velmi příjemný. Disponuje vířivkami, několika druhy saun a i mimo sezónu se zde setkáte s animačními programy. Pokoje v hotelu Thermana Laško byly moderně a vkusně zařízené a personál velmi příjemný.

Skutečnou perlou byly Terme Olimia, a to nejen co se týče vzhledu areálu, ale taktéž služeb. Areál mi svým designem připomínal budovy z výstavy Expo 2015. Zařízení bylo skutečně super moderní. Jediná výtka by byla k tomu, že termální areál byl tak trochu bludiště, takže byl problém dostat si tam i zpět. Mnozí velmi ocenili adrenalinový tobogán, my jsme si naopak užili 7D kino. Milovníky vody a dobrého drinku jistě potěšil bar přímo v bazénu. Příjemným překvapením byly houpací skleněné koule v relaxačním koutku. Taktéž stravování předčilo má očekávání. Velký výběr jídel od sýrů až po ryby a k snídani jsme si mohli dopřát bublinky.
Naší poslední zastávkou byly Terme Vivat, které byly trochu zklamáním. Ačkoli venkovní bazén byl skutečně horký (v těch ostatních areálech nedosahovala voda příliš vysokých teplot), neměl tento areál v podstatě nic moc co nabídnout.
Musím říci, že mě velmi překvapila vstřícnost a pohostinnost ze strany Slovinců. Jsou to velmi přátelští lidé. Je to smutné, ale ne ve všech zemích se dnes setkáme s takovýmto přístupem.
Poslední den jsme se cestou domů zastavili ve městě Maribor, kde byla naším cílem návštěva muzea Stare trty, což je nejstarší plodící keř vinné révy na světě. Měli jsme tu možnost ochutnat dva druhy místních bílých vín. Hezkou a zároveň dlouholetou tradicí je tu volba královny vína. A protože víno patří k mým oblíbeným nápojům, zvolila jsem se alespoň na pár minut královnou a slavnostně usedla na trůn.
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem
Moje cesta Slovinskem

Zpět na články

Sdílet

Poslední články

Autobusem na dovolenou? Pohodlně a levně!
Itálie, země plná vášní! Mamma mia, dolce vita!
Vůně a chutě Provence
Italské velikonoce
Velikonoce v Norimberku
Zpět na články