Pécs, město s nádechem Středomoří

Když se řekne Maďarsko, vybaví se nám nejčastěji klobásky, pikantní suroviny v podobě různých druhů paprik, guláš, čardáš, tokajské víno nebo relax v termálech, které hrají v maďarském cestovním ruchu zásadní roli.

Ale co jste možná nevěděli, že Maďarsko je kolébkou mnoha výzkumů. Kdo by neznal Rubikovu kostku? Tento nápad se zrodil v hlavě Ernö Rubika, který byl docentem na Akademii aplikovaných umění, kde zjistil, že studenti doktorandského studia mají potíže s trojrozměrnou vizualizací. Zvažoval různá cvičení a došel k závěru, že řez krychlí různými rovinami vede k dobře známým 2³ a 3³ polím. O patent zažádal roku 1975. Nutno dodat, že Magické kostky, jak byly původně nazývány, nepotřebovali ani reklamu, takový byl o ně zájem. Roku 1978 získala kostka cenz na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Budapešti a ve stejném roce je dokonce Maďaři používali jako tvrdou měnu, kterou odesílali do zahraničí. Taktéž kuličkové pero pochází z Maďarska. Patentováno sice bylo roku 1943 v argentickém exilu, kam musel Lászlo Bióra, novinář, který pero vymyslel, kvůli svému židovskému původu uprchnout, ale podstatné je, že myšlenka se zrodila na maďarské půdě a to zcela jednoduše. Jednoho dne sledoval Bióra děti hrající si s hliněnými kuličkami a inspiroval ho fakt, že když kulička projede kaluží, nechává za sebou stopu. Další inspiraci objevil v tiskárně, avšak vadilo mu, že tiskařská barva schne příliš dlouho. Poprosil tedy svého bratra chemika, aby pro něm vymyslel inkoustovou směs, která přiměje kuličku umístěnou ve špičce kužele přenášet barvu na papír. A kuličkové pero bylo na světě. A tak se na hranicích stávali, že se celníci cestujících ptali, kolik kostech s sebou vezou.

V Maďarsku se narodilo několik držitelů Nobelovy ceny, například Albert Szent – Györgyi, který toto prestižní ocenění obdržel za fyziologii a medicínu, konkrétně za objevy týkající se biologické oxidace ve spojitosti s vitamínem C a katalýzou kyseliny fumarové. Dalším známým maďarským rodákem, konkrétně z Budapešti byl Harry Houdini, což byl kouzelník, kaskadér a iluzionista, který se proslavil především jako král pout, neboť se dokázal vymanit z různých svěracích kazajek, zašitých pytlů, uzamčených skříní atd.

K nejnavštěvovanějším maďarským městům patří pochopitelně Budapešť, na jejímž půdorysu v dobách antických stávalo římské město Aquincum, které bylo největší ve 2.-3. století, kdy tu žilo 10.000 – 12.000 obyvatel. V současném muzeum můžete vidět pozůstatky jedné třetiny města z doby druhého až třetího století. V dobách největší slávy se tu nacházelo městské fóru, svatyně Císařského kultu, lázně nebo amfiteátr.

Turisté, kteří preferují klid venkova mohou navštívit největší maďarský skanzen Szentendre nacházející se nedaleko hlavního města. Nachází se tu spousta malebných stavení, muzeí a galerií, kde si můžete prohlédnout četná díla místních umělců.

Nedaleko hlavního města se taktéž nachází Královských barokní letohrádek Gödöllö s překrásným parkem o rozloze 29 ha, který si velmi oblíbil císařský pár František Josef I a jeho choť Alžběta, která měla k Uhrám velmi pozitivní vztah a proto je často navštěvovala. Vedly se spekulace o jejím milostném poměru s hrabětem Andraássym, který byl vůdce uherských liberálů, který se stal zřejmě její zásluhou ministerským předsedou Uherska a rakousko – uherským ministrem zahraničí.

Maďarsko může svým návštěvníkům hodně nabídnout a kromě toho, že se od naší země nachází nedaleko, nabízí taktéž velmi příznivé ceny, takže si jej můžete vychutnat plnými doušky.